Přirozená obnova horských smrčin

Autor: Rastislav Jakuš | 18.10.2008 o 7:00 | Karma článku: 0,00 | Prečítané:  1351x

Magda Jonášová, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, oddělení ekologie lesa: Přirozená obnova je jedním z klíčových procesů zajišťujících zachování autochtonního charakteru horských smrkových ekosystémů, což je důležitý faktor z hlediska jejich odolnosti vůči působení různých stresových faktorů a udržení jejich ekologické stability v prostředí značně ovlivněném antropogenní činností. Zásadní úlohu v obnově přirozených smrčin mají disturbance v podobě působení větru a kůrovce (Korpel 1995).

Zatímco z boreálních lesů je všeobecně známo jejich velkoplošné působení (Goodman & Hungate 2006), ve středoevropských podmínkách bylo za přirozené tradičně považováno pouze maloplošné působení disturbancí (tzv. malý obnovní cyklus), které nevede k velkoplošnému rozpadu stromového patra. V současnosti se frekvence i rozsah působení kůrovce a větru zvyšují (Schelhaas et al. 2003) a smrkové porosty se velkoplošně rozpadají na mnoha místech Evropy (Lässig & Schönenberger 2000). Současný pohled podpořený novými studiemi z horských i boreálních smrčin považuje působení disturbancí a prolínání velkého i malého cyklu za základní proces v dynamice obou těchto ekosystémech.

Přírodní disturbance umožňují vznik dvou základních podmínek pro úspěšnou obnovu smrku: narušení hustého stromového zápoje a dostatek ležícího mrtvého dřeva. Ležící dřevo je zdrojem živin a důležitým mikrostanovištěm pro semenáčky smrku (Hofgaard 1993, Kupferschmid & Bugmann 2005). Jeho význam roste v horských podmínkách, kde semenáčky přežívají téměř výhradně na vyvýšeninách jako jsou ležící kmeny a paty stojících stromů, kde jsou chráněny před dlouho ležícím sněhem a konkurencí bylinné vegetace. Přízemní vegetace soupeří se semenáčky smrku o vodu, světlo a živiny a v některých případech může inhibovat klíčení semen a následný růst semenáčků též alelopaticky (Hanssen 2003).

Studie zabývající se středoevropskými horskými smrčinami rozpadajícími se vlivem přírodních disturbancí potvrzují dostatečnou schopnost jejich přirozené obnovy (Heurich 2001, Jehl 2001, Jonášová & Prach 2004), nicméně v Česku existuje stále silný tlak prosazující umělé zásahy proti působení přírodních disturbancí i v nejpřísněji chráněných územích. Vliv těchto zásahů na lesní ekosystém nebývá bohužel většinou odlišován od vlivu původní přírodní disturbance, i když jejich dopad na lesní ekosystém je jiný a mnohem výraznější, než jaký měla přírodní disturbance (Lindenmayer & Noss 2006). Závažným následkem je zredukování zmlazení smrku, ačkoli toto zmlazení je početné po přirozené disturbanci, a nedostatek ležícího dřeva jako substrátu pro přirozenou obnovu (Foster & Orwig 2006). Nutností jsou pak nákladné výsadby, které ale vedou k jednotvárnému a méně odolnému lesu, než který vzniká po přírodní disturbanci. Zásahy také vedou k narušení půdního povrchu a vegetace (Jonášová & Prach, 2008) a v některých polohách pak následuje eroze, která ztěžuje jakékoliv zalesnění vůbec.

Tento vývoj potvrdilo i sledování přirozené obnovy v lesích, které uschly po napadení kůrovcem v 90. letech na Modravsku na Šumavě (Jonášová & Prach, 2004, Jonášová & Prach 2008). Původně relativně homogenní porosty smrku byly ve stádiu vývoje, kdy byly velmi náchylné k přirozenému rozpadu. Nyní se tyto lesy vyznačují členitým terénem s mnoha popadanými i stojícími stromy, mezi kterými vyrůstá nová generace lesa. V bezzásahových porostech byla zjištěna přímá obnova smrku bez stádia s významným podílem pionýrských dřevin. Smrkové semenáčky pocházející z doby před uschnutím porostů  tvoří hlavní složku zmlazení po celou dobu sledování. V roce 1997 bylo 99% semenáčků do 50 cm, v roce 2007 bylo již okolo 12% stromků vyšších než 2 m. Na holinách po asanační těžbě byla věková i výšková struktura smrkového zmlazení zredukována vlivem odumření velké části smrkových semenáčků bezprostředně po těžbě a následnými výsadbami. V bezzásahových porostech s původně zanedbatelným podílem ležícího mrtvého dřeva se navíc postupným popadáním suchých stromů vytváří členitý terén s mnoha různými mikrostanovišti. Působení kůrovce tedy může být považováno nejen za prostředek obnovy horských smrčin, ale i obnovy jejich přirozeného charakteru. V pásmu horských smrčin, ať už klimaxových nebo podmáčených, je striktní bezzásahovost tím nejlepším přístupem pro obnovu stabilního lesa. To platí i pro horské smrčiny ovlivněné v minulosti hospodařením, ve kterých působení přírodních disturbancí urychluje jejich přeměnu na přirozené porosty.

 

Literatura:

Foster D.R., Orwig D.A. (2006): Preemptive and Salvage Harvesting of New England Forests: When Doing Nothing Is a Viable Alternative. - Biological Conservation 20: 959-970.

Goodman L.F., Hungate B.A. (2006): Managing forests infested by spruce beetles in south-central Alaska: Effects on nitrogen availability, understory biomass, and spruce regeneration. - Forest Ecology and Management 227: 267-274.

Hanssen K. H. (2003): Natural regeneration of Picea abies on small clear-cuts in SE Norway. - Forest Ecology and Management 180: 199-213.

Heurich M. (2001): Waldentwicklung im montanen Fichtenwald nach großflächigem Buchdruckerbefall im Nationalpark Bayerischer Wald. In: Waldentwicklung im Bergwald nach Windwurf und Borkenkäferbefall. Nationalpark Bayerischer Wald. - Wissenschaftliche Reihe 14: 99-177.

Hofgaard A. (1993): Structure and regeneration patterns in a virgin Picea abies forest in northern Sweden. -Journal of Vegetation Science 4: 601-608.

Jehl H. (2001): Die Waldentwicklung nach Windwurf in den Hochlagen des Nationalparks Bayerischer Wald. In: Waldentwicklung im Bergwald nach Windwurf und Borkenkäferbefall. Nationalpark Bayerischer Wald. - Wissenschaftliche Reihe 14: 49-99.

Jonášová M., Prach K. (2004): Central-European mountain spruce (Picea abies (L.) Karst.) forest: regeneration of tree species after a bark beetle outbreak. - Ecological Engineering 23: 15-27.

Jonášová M., Prach K. (2008): The influence of bark beetles outbreak vs. salvage logging on ground layer vegetation in Central European mountain spruce forests.  - Biological Conservation 141: 1525 -1535.

Korpel S. (1995): Die Urwälder der Westkarpaten. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart; Jena; New York.

Kupferschmid A.D. , Bugmann H. (2005): Effect of microsites, logs and ungulate browsing on Picea abies regeneration in a mountain forest. - Forest Ecology and Management 205: 251-265.

Lässsig R., Schönenberger W. (2000): Nach 'Lothar' und 'Vivian' - Erfahrungen profitieren. - Wald und Holz 81: 31-35.

Lindenmayer D.B., Noss R.F. (2006): Salvage Jogging, Ecosystem Processes, and Biodiversity Conservation. - Conservation Biology 20: 949-958.

Schelhaas M.J., Schuck A., Varis S. (2003): Database on Forest Disturbances in Europe (DFDE). EFI Internal Report 14, pp. 44.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

DOMOV

Koho odfotili s Kollárom či Lipšicom? Politici a mafiáni na fotkách

Súd na kauciu prepustil z väzby Ľubomíra Kudličku, považovaného za šéfa gangu takáčovcov. Bol na prvej fotke spájajúcej mafiu a politika.

KOMENTÁRE

Vyzerá to, akoby u Plavčana zaviedli výpalné

Minister by mal skončiť. Nielen za spackané výzvy na výskum a inovácie.

KOMENTÁRE

Dalík pootvoril pohľad do biznisu. Čo prezradia ostatní, napríklad Fico?

Topolánek nakoniec Dalíka na svoj pád nepotreboval.


Už ste čítali?