reklama

Přirozená obnova horských smrčin

Magda Jonášová, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, oddělení ekologie lesa: Přirozená obnova je jedním z klíčových procesů zajišťujících zachování autochtonního charakteru horských smrkových ekosystémů, což je důležitý faktor z hlediska jejich odolnosti vůči působení různých stresových faktorů a udržení jejich ekologické stability v prostředí značně ovlivněném antropogenní činností. Zásadní úlohu v obnově přirozených smrčin mají disturbance v podobě působení větru a kůrovce (Korpel 1995).

Písmo: A- | A+

Zatímco z boreálních lesů je všeobecně známo jejich velkoplošné působení (Goodman & Hungate 2006), ve středoevropských podmínkách bylo za přirozené tradičně považováno pouze maloplošné působení disturbancí (tzv. malý obnovní cyklus), které nevede k velkoplošnému rozpadu stromového patra. V současnosti se frekvence i rozsah působení kůrovce a větru zvyšují (Schelhaas et al. 2003) a smrkové porosty se velkoplošně rozpadají na mnoha místech Evropy (Lässig & Schönenberger 2000). Současný pohled podpořený novými studiemi z horských i boreálních smrčin považuje působení disturbancí a prolínání velkého i malého cyklu za základní proces v dynamice obou těchto ekosystémech.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Přírodní disturbance umožňují vznik dvou základních podmínek pro úspěšnou obnovu smrku: narušení hustého stromového zápoje a dostatek ležícího mrtvého dřeva. Ležící dřevo je zdrojem živin a důležitým mikrostanovištěm pro semenáčky smrku (Hofgaard 1993, Kupferschmid & Bugmann 2005). Jeho význam roste v horských podmínkách, kde semenáčky přežívají téměř výhradně na vyvýšeninách jako jsou ležící kmeny a paty stojících stromů, kde jsou chráněny před dlouho ležícím sněhem a konkurencí bylinné vegetace. Přízemní vegetace soupeří se semenáčky smrku o vodu, světlo a živiny a v některých případech může inhibovat klíčení semen a následný růst semenáčků též alelopaticky (Hanssen 2003).

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Studie zabývající se středoevropskými horskými smrčinami rozpadajícími se vlivem přírodních disturbancí potvrzují dostatečnou schopnost jejich přirozené obnovy (Heurich 2001, Jehl 2001, Jonášová & Prach 2004), nicméně v Česku existuje stále silný tlak prosazující umělé zásahy proti působení přírodních disturbancí i v nejpřísněji chráněných územích. Vliv těchto zásahů na lesní ekosystém nebývá bohužel většinou odlišován od vlivu původní přírodní disturbance, i když jejich dopad na lesní ekosystém je jiný a mnohem výraznější, než jaký měla přírodní disturbance (Lindenmayer & Noss 2006). Závažným následkem je zredukování zmlazení smrku, ačkoli toto zmlazení je početné po přirozené disturbanci, a nedostatek ležícího dřeva jako substrátu pro přirozenou obnovu (Foster & Orwig 2006). Nutností jsou pak nákladné výsadby, které ale vedou k jednotvárnému a méně odolnému lesu, než který vzniká po přírodní disturbanci. Zásahy také vedou k narušení půdního povrchu a vegetace (Jonášová & Prach, 2008) a v některých polohách pak následuje eroze, která ztěžuje jakékoliv zalesnění vůbec.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Tento vývoj potvrdilo i sledování přirozené obnovy v lesích, které uschly po napadení kůrovcem v 90. letech na Modravsku na Šumavě (Jonášová & Prach, 2004, Jonášová & Prach 2008). Původně relativně homogenní porosty smrku byly ve stádiu vývoje, kdy byly velmi náchylné k přirozenému rozpadu. Nyní se tyto lesy vyznačují členitým terénem s mnoha popadanými i stojícími stromy, mezi kterými vyrůstá nová generace lesa. V bezzásahových porostech byla zjištěna přímá obnova smrku bez stádia s významným podílem pionýrských dřevin. Smrkové semenáčky pocházející z doby před uschnutím porostů tvoří hlavní složku zmlazení po celou dobu sledování. V roce 1997 bylo 99% semenáčků do 50 cm, v roce 2007 bylo již okolo 12% stromků vyšších než 2 m. Na holinách po asanační těžbě byla věková i výšková struktura smrkového zmlazení zredukována vlivem odumření velké části smrkových semenáčků bezprostředně po těžbě a následnými výsadbami. V bezzásahových porostech s původně zanedbatelným podílem ležícího mrtvého dřeva se navíc postupným popadáním suchých stromů vytváří členitý terén s mnoha různými mikrostanovišti. Působení kůrovce tedy může být považováno nejen za prostředek obnovy horských smrčin, ale i obnovy jejich přirozeného charakteru. V pásmu horských smrčin, ať už klimaxových nebo podmáčených, je striktní bezzásahovost tím nejlepším přístupem pro obnovu stabilního lesa. To platí i pro horské smrčiny ovlivněné v minulosti hospodařením, ve kterých působení přírodních disturbancí urychluje jejich přeměnu na přirozené porosty.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Literatura:

Foster D.R., Orwig D.A. (2006): Preemptive and Salvage Harvesting of New England Forests: When Doing Nothing Is a Viable Alternative. - Biological Conservation 20: 959-970.

Goodman L.F., Hungate B.A. (2006): Managing forests infested by spruce beetles in south-central Alaska: Effects on nitrogen availability, understory biomass, and spruce regeneration. - Forest Ecology and Management 227: 267-274.

Hanssen K. H. (2003): Natural regeneration of Picea abies on small clear-cuts in SE Norway. - Forest Ecology and Management 180: 199-213.

Heurich M. (2001): Waldentwicklung im montanen Fichtenwald nach großflächigem Buchdruckerbefall im Nationalpark Bayerischer Wald. In: Waldentwicklung im Bergwald nach Windwurf und Borkenkäferbefall. Nationalpark Bayerischer Wald. - Wissenschaftliche Reihe 14: 99-177.

Hofgaard A. (1993): Structure and regeneration patterns in a virgin Picea abies forest in northern Sweden. -Journal of Vegetation Science 4: 601-608.

Jehl H. (2001): Die Waldentwicklung nach Windwurf in den Hochlagen des Nationalparks Bayerischer Wald. In: Waldentwicklung im Bergwald nach Windwurf und Borkenkäferbefall. Nationalpark Bayerischer Wald. - Wissenschaftliche Reihe 14: 49-99.

Jonášová M., Prach K. (2004): Central-European mountain spruce (Picea abies (L.) Karst.) forest: regeneration of tree species after a bark beetle outbreak. - Ecological Engineering 23: 15-27.

Jonášová M., Prach K. (2008): The influence of bark beetles outbreak vs. salvage logging on ground layer vegetation in Central European mountain spruce forests. - Biological Conservation 141: 1525 -1535.

Korpel S. (1995): Die Urwälder der Westkarpaten. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart; Jena; New York.

Kupferschmid A.D. , Bugmann H. (2005): Effect of microsites, logs and ungulate browsing on Picea abies regeneration in a mountain forest. - Forest Ecology and Management 205: 251-265.

Lässsig R., Schönenberger W. (2000): Nach 'Lothar' und 'Vivian' - Erfahrungen profitieren. - Wald und Holz 81: 31-35.

Lindenmayer D.B., Noss R.F. (2006): Salvage Jogging, Ecosystem Processes, and Biodiversity Conservation. - Conservation Biology 20: 949-958.

Schelhaas M.J., Schuck A., Varis S. (2003): Database on Forest Disturbances in Europe (DFDE). EFI Internal Report 14, pp. 44.

Rastislav Jakuš

Rastislav Jakuš

Bloger 
  • Počet článkov:  61
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Som lesný inžinier. 1) Mal som možnosť študovať kalamity a metódy ochrany lesa v Tatrách, na Poľane, na severnom Slovensku, vo viacerých európskych štátoch (Čechy, Nemecko, Poľsko, Francúzko, Švédsko, Fínsko), v USA, v Rusku a v Číne (Tibet). Ako špecialista na problematiku smrekových ekosystémov, hľadám rovnováhu medzi ochranou prírody a racionálnym obhospodarovaním lesov. Som za to, aby sa v prírodných rezerváciách neťažilo drevo, ani keď sa tam premnoží lykožrút. Na druhej strane podporujem prírode blízke obhospodarovanie a racionálne opatrenia proti lykožrútom v hospodárskych lesoch. Myslím že ochrana prírody, vrátane bezzásahovosti v prírodných rezerváciách, a racionálne obhospodarovanie lesov sa navzájom nevylučujú. Snažím sa nájť to čo je spoločné medzi ochrancami prírody a lesníkmi. Nie vzdy sa mi to darí. 2) Na svojich cestách za lykožrútmi som mal mnoho zážitkov mimo hraníc klasickej vedy. Zoznam autorových rubrík:  Veda versus falošné mýtyŠirsie súvislostiRecesia +/-Čaro prírodySúkromnéNezaradené

Prémioví blogeri

Pavol Koprda

Pavol Koprda

10 článkov
Lucia Šicková

Lucia Šicková

4 články
Juraj Karpiš

Juraj Karpiš

1 článok
Juraj Hipš

Juraj Hipš

12 článkov
Adam Valček

Adam Valček

14 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu